19-pulsichta

1/2 Šichta na Čupku 2019

Jak si Nikča běhačky nazula a na půl šichtu se vydala, pondělí 28. 10. 2019 – Ráno při odchodu z pokoje jsem se smutně podívala na svou cyklistickou helmu, načež jsem popadla batoh s běžeckými věcmi. Cíl v tento sváteční den byly Hodoňovice s nádherným závodem ½ ŠICHTA NA ČUPKU. Jelikož jsem děvče odvážné a za poslední dva měsíce jsem odběhla téměř 10 km, rozhodla jsem se startovat v kategorii jednotlivců.
Závod odstartoval v 10 h a balík běžců a běžkyň se vydal v ústrety 4 hodinovým radovánkám. První kolo se mi běželo překvapivě dobře. Nohy jako pružiny, do kopce jsem kosila jednu paní/slečnu za druhou a úspěšně jsem se vyhýbala nevonícím hroudám na trati. Seběh z Čupku byl krapet záludný, neb bahýnko bylo skryto pod nánosem listí a bylo potřeba pozorně čumět pod nohy a né se kochat krásnou podzimní krajinou… Nu což.
V druhém kole jsem lehce začala pociťovat svůj vydatný netrénink. Ovšem požadavek nohou na zastavení byl hlavou odmítnut, tedy pokračovaly v započaté činnosti a opět vyběhly lehce na vrchol. Při doplňování tekutin jsem si všimla na vedlejším stolečku čaje. Ale pozdě. Motivace pro další kolo byla jasná…
Ve třetím kole se mé nohy proměnily z pružin ve dvě těžká dřeva a cítila jsem každý sval i kloub. Hlava tedy povolila a do kopce jsem si dopřála komfort ve formě rychlé chůze. Při seběhu mně pan organizátor polichotil, že držím stále stejné tempo. Poděkovala jsem mu za povšimnutí a snažila se tempo držet dál.
Čtvrté kolo bylo nádherně bolestivé. Celé tělo začalo odmlouvat a hlava přepočítávala čas, který zbývá. Mé tempo se výrazně zpomalovalo a bylo mi jasné, že 6 kol nezvládnu. Ovšem 5 bych mohla, možná i 5 a půl… Pořadatel v seběhu mně oznámil, že už mě dnes párkrát viděl a já mu odpověděla, ať se nebojí, neb mě spatří už pouze jednou.
V pátém kole utěšuji nohy, že už opravdu naposledy a dávám pampalá i půl kolu. Priorita je dokončit. S vypětím všech sil jsem se vyškrábala na Čupek, občerstvila se výborným čajíčkem a pohybem, který bych se ani neodvážila nazvat během, jsem se vydala dolů do cíle.
Ve výsledku jsem odběhla 5 kol, což se rovná 28,5 km, což se rovná převýšení 1055 m v čase 3 h 43 min, což mi stačilo na bramboru. Ale výsledek mě vzhledem k mé „běžecké přípravě“ tuze potěšil!

Dále se z našeho klubu účastnil Krikri, který závod absolvoval ve dvojici s Janou Nenutilovou. Společnými silami odběhli 7 kol (39,9 km/1477 m) v čase 3 h 50 min, což znamenalo 3. místo v kategorii mix!

Výsledky

Foto (Vratislav Kryl)

Foto (SDH Metylovice)