Kristián – V sobotu 2. července jsem se vydal společně s Radimem Šimečkem a Davidem Teichmanem do Ústí nad Orlicí na 24hodinovku pořádanou sdružením Rozhoupej město. Radim zde v minulém roce obsadil pěkné 4 místo v jednotlivcích výkonem 625,6 km, od té doby však hodně zlenivěl, a tak mě nalákal, abychom letos zkusili kategorii dvojic 🙂
Za krásného počasí jsme v 10 hodin, vedeni Honzou Kulhavým na fatbiku, vyjeli na 9,2 km dlouhý rovinatý „okruh“ z městské části Hylváty přes Dlouhou Třebovou k obrátce na Zacharovec a zpět. Někdo říkal, že s námi bude brácha Jardy jezdit snad 2 hodiny, ale s obutím jak traktor to měl už v prvním kole dost těžké 🙂
První polovina trati mírně stoupala a byla proti větru, opačným směrem to pak letělo samo. Závodní pole se postupně rozdrobilo a na čele zbyla tří až čtyřčlenná pěkně spolupracující skupinka vedoucích dvojic a trojic, ke které se občas přidal někdo se ztrátou kola.
Byla by to asi až moc velká pohoda a nebylo by málem o čem psát, kdyby nám počasí nenachystalo na večer přechod studené fronty. Nebe se zatáhlo, vítr zesílil a úplně změnil směr a pak nás to důkladně zlilo. Z nebe voda studená, z rozpáleného asfaltu odstřikující teplá. Průtrž však netrvala dlouho, cesty vysychaly a nebýt internetu v mobilu, asi bychom věřili, že nejhorší už máme za sebou. Kolem půlnoci ale přišel další vydatný a hlavně vytrvalý déšť, tentokrát už pouze se studenou vodou. V tu chvíli jsem obdivoval jednotlivce, kteří bez oddechu kroužili i v tomto nečase.
Když se začalo rozednívat, konečně přestalo pršet. Bez jakýchkoliv námitek jsem přistoupil na návrh soupeřů, že už to nikam nepoženeme a jen to v klidu dojezdíme. Měli jsme toho všichni dost.
David, který se o mě a Radima staral v průběhu závodu a ještě stíhal fotit, pomáhat pořadatelům i dalším závodníkům, nám spočítal, že nám to vyjde přes 800 km. S vidinou tohoto cíle jsme dokroužili poslední kola a již za pěkného počasí se potom radovali z takových věcí jako suché ponožky, slunce, civilní boty, kobliha s nutelou od pořadatelů a podobně.
Kategorii dvojic jsme vyhráli výkonem 809,6 km před Vladimírem Lehkým a Tomášem Vackem (TJ Sokol UO), kteří ztratili pouze jedno kolo vinou přetrženého řetězu. Tentokrát jsem u toho nebyl já, jako u spadlého řetězu soupeřů v Lichnově, ale Radim – asi máme stejný vzor v Contadorovi 🙂
Trojice vyhráli a nás kvalitně povozili Pavel Morávek, Petr Váňa a Gabriela Matějíčková (renova race team) rovněž s 809,6 km. Mezi jednotlivci zvítězil a putovní pohár získal Milan Jaroš (653,2 km), ale obdiv si zaslouží všichni, kteří to dokázali v tom počasí na kole odsedět. Neuvěřitelné výkony předvedla mládež v kategorii do 15 let. Jedenáctiletí kluci na prvních 2 místech – Robin Morávek a Tomáš Omelka – najezdili 349,6 a 331,2 km! Stejné kilometry jako nejlepší kluk (349,6 km), avšak na koloběžce, najel Libor Kment (Ekovelo). Ocenit musíme i výkony pořadatelů, kteří i ve tmě a dešti mrzli na obrátkách u startu i v zemi nikoho uprostřed trati.
Prosluněné vyhlašování výsledků proběhlo ve výborné přátelské atmosféře a po společné fotce jsme, s vkrádajícími se myšlenkami na příští ročníky, mohli spokojeně vyrazit domů.