Kristián – v sobotu 10. prosince, zrovna ve chvíli, kdy si Lukáš upravoval účes před vrcholovým selfíčkem na Lysé, jsem stál na startu 3. závodu Brněnského poháru ve Vranově. Sněhu bylo méně než na Lysé (asi o půl metru), zato bahna více. Asi o deset minut později (zrovna když si Lukáš prohlížel sérii fotek a vybíral tu nejlepší ke sdílení) jsem spolu s dalšími 221 závodníky na dlouhé trati poprvé vybíhal schody k vranovskému kostelu. Mezitím vysvitlo slunko, já si rozepnul dres a vyhrnul rukávy. V blátivé klesavé pasáži jsem ocenil kvalitní vzorek obuvi (zatímco mnozí kolem smykovali a hovořili přitom velice neslušně) a už tady byly zase schody v druhém okruhu. Samotné schody byly v pohodě, těžší bylo prokličkovat mezi nechápavými turisty nahoře, ale než se stihli rozkoukat, už jsme pelášili dolů do cíle (Lukáš v té chvíli zrovna konečně dopsal komentář k vybrané fotce). Doběhl jsem v čase 36:28 na 33. místě se ztrátou 7 minut na vítězného Lukáše Olejníčka. V průběžném pořadí jsem se pravidelnou účastí vyhoupl na 16. místo, což je asi letošní vrchol, protože na Štěpána budu běhat někde v kraji kratkych zobaku.
