Kristián – Pátek 29. 3. – Na úvod jsme si dali rovinatých 148 km přes Želiezovce, Hurbanovo a Komárno ve složení Roman a Petr Jurečkovi, Nikol a já. Část trasy se s námi svezl i Dan a triatlonista Olda z Olomouce. Příjemná byla zastávka v kavárně v Hurbanově a hlavně něžné pohlaví ocenilo i přestávku na cyklostezce u Dunaje, zatímco jsem měnil duši. Roman mi to pomohl dofoukat a dofoukal to dobře, a tak jsem na posledním kilometru nepřipustil, aby došlo ke spurterskému dojezdu.
Sobota 30. 3. – Na druhou etapu nám dorazily posily – Míra, Mára, Aleš a Stančas. Dali jsme si stejnou trasu i s kavárnou, jen poslední hodinu z Komárna už jsme se nekochali na cyklostezce a místo toho si to fičeli průměrem kolem 40 km/h, takže na ceduli dojížděl značně redukovaný peloton. Celá třetina redukovaného pelotonu spurt vypustila, byl to Aleš, a tak se radoval Stančas, já už na to neměl. Spolu s Alešem jsme si to ještě natáhli na maďarskou vyhlídku – kopec Vaskapu, takže celkem 174 km.
Neděle 31. 3. – Třetí den se přidal Galy. Zvolili jsme lehčí vlnky do Levic, s nezbytnou zastávkou na kávu a nezapomenutelné suflé, dále přes Šurany a Nové Zámky. Dohodli jsme se, že tempo budeme stupňovat o něco později a byl to velký souboj nakonec vítězného Romana v dlouhém úniku se stíhajícím Stančasem, já jsem po několika neúspěšných nástupech Stančasovi přestal střídat a zvědavě čekal, jak to dopadne. Nutno dodat, že se spurtu opět neúčastnil motorový Aleš, který se tou dobou z příjemných rodinných důvodů chystal relaxovat ve vlaku do Ostravy. 171 km.
Pondělí 1. 4. – Volný den. Apríl! Jedeme do kopců. Nejdříve malý okruh kolem tanku na rozjetí, pak Vaskapu a nakonec Dobogókő. 109 km. Část výpravy volí rovinatější, avšak velmi větrnou trasu do Levic na suflé.
Úterý 2. 4. – Aleš je zpět a vyrážíme na sever na krátkou návštěvu Banskobystrického kraje, v posledních letech oblíbený kopec Hrušov tentokrát nahrazujeme krásným sousedním výjezdem přes Kleňany. Následuje zastávka na kávu v městě Šahy a pak frčíme po větru zpět na západ na Sazdice a na jih do Štúrova. S Romanem a Alešem ještě jedeme na průzkum kopce u Bajtavy a už jen s Alešem na tradiční závěrečné Vaskapu. 167 km.
Středa 3. 4. – Jedeme opět do kopců, nejdříve na rozjetí na slovenskou vyhlídku u hotelu Panoráma a pak do Maďarska na kopec Dobogókő, na druhou stranu kopce na okruh přes Csobánku a zpět na Dobogókő. Ve stoupání mám další letošní defekt a tentokrát pomáhá hustit Galy. Ostatní mezitím vyjíždějí až na vrchol stoupání Dobogókő, my už jedeme jen do sedla, kde se potkáváme, a zpět do Štúrova. S vyjetím přes město 100 km, ostatní o něco více.
Čtvrtek 4. 4. – Pro velký úspěch jedeme opět na Dobogókő, dáváme společné foto a tvrdé jádro pokračuje na druhou stranu kopce na okruh přes Csobánku, rovnako ako včera, len opačne. Aleš, Roman a já pak ještě vyjíždíme na Vaskapu a je to. Se závěrečným okruhem přes město 99 km.
Romanové a Nikol zůstávají ještě v pátek a sobotu, my ostatní máme splněno. Užili jsme si mimo jiné krásné počasí, kafe, zákusky, večerní termály, pizzu, halászlé a najezdili slušné kilometry. Pěkné to bylo!