Galy – sobota 9. května 2015 – V Přerově se jel Mamut a ve Znojmě ČP Masters neboli Evropa maraton Znojmo. S Tomem Klášterkou, Láďou Pelcem a Tomem Galuškou jsme se postavili na start Znojemského tradičního závodu, kde vždy sbíráme vavříny a sponzorské lahve vína :o) Celý závod letos opravdu utrpěl změnou trati, což obnášelo zkrácení a zhruba prvních 15 km po rozbitých cestách pomalou rychlostí za zaváděcím autem. Počasí bylo fajnové a pouze déšť hrozil a sem tam to zkoušel. Ještě před ostrým startem bylo pár defektů, ale už jsem se nemohl dočkat, až se z té mačkanice vymaním a byl jsem ochoten použít všechny síly na jízdu na špici nebo ještě lépe v úniku. Foukal takový ten poctivý vítr, který všechny hnal na kraj k příkopě aby si aspoň kousek předního kola schovali za toho před sebou. Neboli o hubu a o poškození kola. Takže jsem se zvedl a odjel spolu s dalšíma dvěma borcem (jeden z nich byl Petruš) a jeli jsme zvlněným otevřeným terénem s pelotonem za zády. Ten se sem tam přibližoval, sem tam vzdalovala a já jsem doufal, že až budeme dojeti tak to bude nějaká menší skupina, do které se přidáme a hlavně že v ní budou „naši“ modří dobří borci 🙂 Trvalo to asi 2 hodiny boje s větrem ve třech, kdy jsem postupně zjišťoval, že do kopců to ještě u mě není vůbec dobré, ale po rovině a v lehčích kopcích je sil dost. Takže panstvo se ze zadu přiřítilo asi 15 km před cílem v počtu deseti kusů a pan Klášterka byl tam. Řek jsem si, že dobrý a že mu pomůžu v dojezdu ať má lepší pozici. Nohy už byly bolavé a první, teda předposlední kopeček mě zlomil a už jsem si tu partu nedojel, zkoušel jsem to ještě pár kilometrů se tam vrátit, ale kluci s Whirpoolu a spol závodili a ani vítr v zádech mě tam nedotlačil. Takže jsem zacouval do balíku, kde byl zbytek naší skvadry živ a zdráv. No a v dalším, teď už posledním, brdku jsem se skoro zastavil a konstatoval defekt nohou, ale zkušenosti mám už dost, takže jsem pár sekund pozoroval, jak to všecko někam jede a pak jsem zase mohl pokračovat a balík si dojet. Pak už na cestě nápisy ukazovaly 2km do cíle a se zbytkem sil jsem naložil, jak jsem nejlíp uměl, ale na spurt o desáté místo to nestačilo. V cíli jsme pochopili, že pořadatel dojezd nezvládl a připravený koridor nesplnil svůj účel. Zpoza horizontu se vracel Tom Klášterka, asi proletěl cílem tak rychle, že brzdil další 2 kilometry a s úsměvem konstatoval 3. místo celkově za Kovářem z Whirpoolu a Rosťou Krotkým (ex. Sparta, nyní Kraj Vysočina tým). Takže jsme si cestou do auta pověděli, jak jsme to prožívali a spokojeni jsme se dávali do pucu na vyhlášení. Porce rizota a pivko přišlo vhod, ale 2 hodiny čekání na vyhlášení to nezachránilo. Samotné vítěze pořadatel dohadoval před tribunou jak na trhu s velbloudama, ale nakonec to nějak dopadlo. Kostel (Tom Klášterka) vyhrál kategorii nad 40 let a Láďa Pelc dojel ve své kategorii na 3. místě. Něco jsme utržili i v tombole, takže jsme nakonec cesty do Znojma nelitovali.
