Lucie Sobková – neděle 26. 1. 2025 – Je tady víkend a s ním samozřejmě i další etapa LC. Tentokrát lenivci mohou trochu déle odpočívat a naopak nedočkavci se potrápí poněkud delším čekáním, jelikož v kalendáři je naplánovaná až nedělní, “noční” etapa. Celý předchozí den a noc zde kroužily davy “šílenců” v rámci závodu LH24, ale podvečer by měl patřit snad jen nám. Čeká nás trasa o délce 5,7 km s převýšením 811 metrů.
S taťkou a bratrem přijíždíme rovnou z rodinné oslavy (odejít od stolu plného dobrého jídla stálo opravdu hodně úsilí). Snažíme se ještě vytrávit poctivý kus dortu, který jsme zvládli sníst před závodem. A už teď všichni tři víme, že to nebyl zrovna nejlepší nápad. Na startu se zdravím s Martou, která se ale chudák tváří, jako kdyby ten dort snědla místo mě. Lehce mě znervózňuje, že u ní nevidím typický, odhodlaný výraz. A to už se z více stran ozývá, jak to dnes nepůjde, a bude to těžké, a jak jsou všichni po LH24 (spoléhajíce, že si nikdo nepamatuje celé startovní pole, aby jim tuto výmluvu mohl vyvrátit).
Rozbíhávám to pomalu, aby mě dort ve spojení s kopcem úplně nepoložil. Po nějaké době to na sněhu začíná klouzat, a tak se rozhodnu pro nesmeky, ať se zbytečně netrápím. Jenže jeden je naprosto dokonale zamotán. Nechci se vzdát bez boje a tak se s ním ještě chvíli trápím, ale bez výsledku. Nakonec se mi ho daří na botu nasoukat i zamotaný. Spokojeně se rozbíhávám s cílem dohnat běžce, kteří mi mezitím utekli, abych vzápětí zjistila, že úsek se sněhem skončil. 1:0 pro Lysou.
Postupně se ale probojovávám zpátky do své skupinky. Předbíháme (čti předcházíme) nějaké chodce, kteří si nezapomenou rýpnout: “Koukej, dneska nás i chodci dávají.” Snažím se tvářit co nejdůstojněji, že přece i my jsme běžci, ačkoli některé části přecházíme do chůze. Jestli si v té tmě však něčeho všimli, netuším. Před sebou už vidím Ondru, tak se ho snažím dohnat. Daří se. S úsměvem mi hlásí, že tentokrát má více síly než minulý týden. Dotahujeme další borce, a když je chceme předběhnout, ozve se: “Chlapi, kde berete tu energii?” Kdybych na to měla dech, asi se začnu smát. Prvně chodec, a teď dokonce chlap. Skvělé. Navíc Ondra po této poznámce zvyšuje své tempo, aby dokázal, že opravdu má dostatek sil a energie. Chvíli se snažím uviset, ale je to nad mé síly. Ondra se vzdaluje. Naštěstí už jsme ale téměř nahoře a za chvíli už taky spokojeně pípám. Další etapa za námi.
Vítězství v etapě slavil Jan Žídek (Japasport.cz – Kavárna Libuška) s časem 39:14, v ženách pak Jaroslava Ježková (Salomon) s časem 50:52.
V souboji týmů berou kluci krásné 4. místo (13. Jiří Kvita, 17. Jaroslav Glogar, 18. Kristián Škoda, 42. Alois Melnar, 58. David Lauterbach, 109. Ondřej Černoch).
Holky vybojovaly 18. místo, v ryze dívčích týmech pak 2. místo (66. Zuzana Hyvnarová, 92. Marta Juríčková, 112. Lucie Sobková, 170. Jana Lauterbachová, 170. Emma Lauterbachová).