Ruda – Závod horských kol pořádaný mým zaměstnavatelem, SPŠ stavební ve Valašském Meziříčí. Taková „oldschool“ klasika mezi dnes oblíbenými maratony a technicky obtížnými závody na okruhu. Jmenuje se to oficiálně Stavařská 1000, tj. 1 km nastoupaných výškových metrů, ale to jedou jenom chlapi 20-40 roků. Ženy, mládež a královské kategorie mužů (protože kdo vydrží na kole závodit tak dlouho, je prostě „king“) jedou o něco méně.
Povrch je pestrý, stoupá se po asfaltu, betonu, šotolině, makadamu. Sjezdy většinou po jehličí, kořenech a v bahně. To když zaprší. Letos máme štěstí, včerejší bouřka se trati těsně vyhnula, jinak by to byl masakr.
Supa XP 979, moje kolečko, přizpůsobuju povaze tratě. Vepředu Schwalbe Rocket Ron, 1,6 barů. Vzadu Racing Ralph, 2,0 barů. Samozřejmě bezduše. Převodník Wolf Tooth NW 32t. Kazeta Sun Race 11-40. Brzdu na ramínku přehazovačky vypínám.
Soupeřů v kategorii mám 6, podle papírových předpokladů bych je měl porazit. No, uvidíme. Trošku jsem marodil a formu nemám ideální.
Startovní čáry jsou podle kategorií, dali nás k Ž1. Policajti nikde, čekáme. Dávám řeč se závodnicí vedle mě. Minulý víkend jela Albstadt, dobře, budu se jí držet (viz foto). Jeden cukr a odkládám bidon s pitím. Konečně jedeme. Začátek je asfalt, ale pořád do kopce. Dá se předjíždět, a tak se snažím dostat dopředu. Nasazuju pravidelné tempo, první opravdová prověrka je „betonka“. Krátký strmý výjezd po betonových panelech. Potom už najíždíme do terénu. Další strmá pasáž po šotolině. Jede se mi lehce, dojíždím si známé borce z mladší kategorie. Zdravím a jedu s nimi. Sjezdová pasáž je taková hravá, zatáčky projíždím kontrolovaným smykem zadního kola. Ve spodní části je dlouhá kořenová sekce, drncá to až příliš, na konci necítím prsty pravé ruky. Ještěže mám vypnutou brzdu na přehazce. Jinak bych už nebyl schopen řadit. Tohle stavitel tratě přehnal. Zpátky na asfalt a na betonku. Do prstů se mi pomalu vrací cit. Závěrečné stoupání jedu zase bez problémů a vrstevnicový makadam v čele skupinky. Můžu si to dovolit, protože tím pro mě závod vlastně končí. Ještě finiš, ale není proti komu spurtovat. Jenom tak „na dyzajn“.
První místo v kategorii. Forma sice nebyla, ale na kratší trať to stačilo.