Galy – 12. a 13. května. Etapový závod v Krnově pod názvem Slezan Tour se postaral o další úspěch cyklistického týmu Continental Frenštát. Za náš klub se zúčastnili Martin Stančík, Martin Dluhý, Pavel Kotas a Roman Galatík.
Za ideálního počasí se v sobotním dopoledni postupně všichni účastníci vydali na časovku jednotlivců na 4 kilometry. Rovinatá trať na zcela uzavřeném okruhu vytvořila první verzi průběžného pořadí.
Před startem odpoledního kritéria na 1,3 km okruhu se vyhlásily výsledky předchozí etapy a Roman Galatík se blýskl druhým místem, když zaostal jedinou sekundu za vítězem z týmu Yogi Ostrava. 25 okruhů pro velký peloton borců kategorie C, Juniorů a kadetů na krásné a opět zcela uzavřené trati dal prostor všem se porvat s větrem a mírně zvlněnou tratí. Po prvních okruzích už jsem věděl, že se nohy cítí na víc, tak jsem založil únik, do kterého se po krátké době přidal i můj největší konkurent Tomáš Galuška. Počáteční šílené tempo téměř padesátikilometrovou rychlostí jsme po pár okruzích ustálili a kupodivu se k nám peloton nepřibližoval. Kroužili jsme a sbírali veškeré body za průjezdy a velká bodovací kola. Snažil jsem se Tomáše nešetřit a využil svoje nadání pro roviny. Poté co se Tomáš odmítl sem tam vystřídat na čelní pozici jsem byl spokojen. Sám jsem byl na hranici křečí a nevěřil, že se nám podařilo odjet. Po patnácti kolech se mě Tomáš zeptal, jestli chci dojet celý peloton o okruh a já mu odpověděl, že JASNĚ! Bolelo to pořád, ale opravdu jsme peloton pár kol před koncem dojeli a já už nebyl schopen sprintovat o vítězství. Kluci z týmu si vedli velmi dobře a taky se snažili bodovat a dojeli v čelní skupině až na mladého Martina, který sbírá zkušenosti rovnou v té nejsilnější kategorii jezdců.
Po průjezdu cílem jsem měl kolizi s jezdcem přede mnou a tak tak jsem ustál pád. Odneslo to jen přední kolo, takže jsem spokojeně pěšky odešel z tratě přijímaje gratulace. Tomášovi jsem poděkoval za super spolupráci a těšil se na naše nedělní rozhodující klání ve třetí etapě, přičemž jsme si vysloužili víc jak dvouminutový náskok před pelotonem tím, že jsme jej sjeli o celý okruh.
Opět krásná neděle se mezi obcí Úvalno, Býkov a Láryšov stala místem, kde všechny kategorie bojovaly o celkové pořadí a i dílčí etapové vavříny. Na startu krásné kopcovité tratě jsem vyfasoval na záda jedničku, aby všichni věděli, že jsem v čele pořadí kategorie. Nálada byla dobrá a ani vědomí, že jsem se včera naprosto vyčerpal, nekazilo očekávání. Už v prvním kole mi kopec na 7,6 km dlouhém okruhu dal zabrat a tak tak jsem se udržel. Ještě 7 krát…. No a v druhém z osmi okruhů přišel útok nebo možná týmová hra lídrů z KCK force Zlín, za který jezdí i Tomáš a nebyl jsem schopen s nimi celý kopec jet. Následnou ztrátu jsme v malé skupince dojeli a další kolo proběhlo podobně. Cosi mi nesedělo na kole a zjistil jsem, že zadní kolo měkne a měkne, neboli mám pomalý defekt. Martin, který stál v cíli a čekal na start své kategorie se pokusil náhradní kolo sehnat, ale auto bylo daleko. Dostal jsem zlost, že bych přišel o šanci se porvat o vítězství. Kolo pořád ještě bylo schopné jízdy i když za cenu vyšší námahy. Zlost jsem přetavil do energie šlapání a rozhodl se, že to dojedu i po ráfku. Do kopce, který vedl přes cíl a měl asi kilometr a půl jsem se držel jako klíště abych pak nemusel bojovat o dojetí a pak ihned zase odpadl. 2 kola před cílem jsem nabízené náhradní kolo odmítl a naštěstí to bylo ještě bezpečné. Věděl jsem, že Tomáš už mne neutrhne a peloton má dvě a půl minuty ztráty díky sobotnímu výkonu. Do posledního kola jsem s malou ztrátou po boku dalších odpadlíků a Tomáše najel s vědomím, že se nám peloton nesmí už moc vzdálit. Tomáše jsem si pohlídal v cílovém stoupání a dokonce jsem mu nastoupil, když jeho 2 předchozí pokusy mi ujet nevyšly. Nohy byly úplně gumové, ale i díky divákům a fanouškům jsem krásně proťal cíl za hlášení spíkra, že se podařilo udržet peloton v limitu a nepřišel jsem o náskok.
Stupně vítězů jsem si opravdu užil a děkuji cyklistickým bohům a kamarádům za krásný závod.
