Kristián – v sobotu 24. srpna 2019 jsem využil příležitosti vyzkoušet doma něco nevšedního, a to závod na skokanském můstku. Tentokrát se však neskákalo na lyžích dolů jako obvykle, ale běželo (šlapalo, šplhalo, drápalo) v krosových botách nahoru. Nejdříve se běžela kvalifikace formou časovky v intervalu 15 sekund s cílem u odrazové hrany a do finále s hromadným startem a cílem až úplně nahoře pak postupovalo 30 nejrychlejších. Očekával jsem velkou konkurenci a na finále si moc nevěřil, a tak jsem se poctivě rozcvičoval už na kvalifikaci. Na pěšině od můstků podél Lubiny ke kruháči znám každý kámen. Přípravu soupeřů mezitím sledoval můj velký fanoušek Renda (mimo jiné v roli záchranáře) a pak mi hlásil, na co si dát pozor, co si mám vyzkoušet a kde jsou největší díry, zrádně ukryté pod umělou trávou doskočiště. Konkurence nakonec nebyla až tak početná, a tak jsem se do finále kvalifikoval 19. místem z 49 startujících mužů. Dále startovalo také 10 žen a 5 smíšených tříčlenných štafet.
Mezi kvalifikací a finále trochu zabouřilo a sprchlo, ale to mi nevadilo, umělá tráva mi v nejprudších místech klouzala i za sucha, a tak jsem stejně využíval lanové sítě natažené ve střední části trati, aspoň se trochu ochladilo. Finále, no masakr. 30 lidí na startu bylo opravdu hodně. Sítě to moc nezvládaly, na mokrém povrchu to pěkně klouzalo, každý se drápal nahoru ve volném stylu, jak to šlo. Vysmátý byl asi jen favorit Tomáš Čelko s komfortním náskokem vepředu. Ale zážitek to byl skvělý! Ve finále jsem obsadil 20. místo.
Závod byl pořadatelsky velmi pěkně zajištěný, s bohatou tombolou, hodnotnými cenami v podstatě pro všechny startující a příjemnou atmosférou. Věřím, že 2. ročník naláká více závodníků a tento atraktivní závod se udrží ve Frenštátě i v příštích letech. Za vyzkoušení to určitě stojí, doporučuji!