Jaroslav Glogar, neděle 6. 11.2022 – Je to tady! Konečně jsme se dočkali startu pravidelné víkendové dávky bolesti na svazích (nejen) Lysé hory. Na start se v barvách CK Frenštát postavily tyto naděje: Jirka Kvita, Lojza Melnar, Martin Pivoňka, Marta Juríčková a já, přes zimu uvolněný na hostování z Cyklokramo Suchdol n. O. První etapa měla zázemí v areálu skokanských můstků v domovském městě našeho týmu, odkud se vyrazilo po úvodním okruhu 2x do schodů kolem velkého můstku, poté se pokračovalo dále na vrchol Velkého Javorníku. Celkem nás čekalo 7,5 km s převýšením 670 metrů.
Jelikož se jednalo o začátek jubilejního 20. ročníku, kromě slavnostního zahájení ve formě sjezdu na lyžích z největšího můstku s vlajkami ČR, LC a Valašského království, následovaného vystoupením mladých nadějí skokanského sportu, nechyběla ani krátká oslava na úvod, jejímž hlavním aktérem byl Petr Hudeček, CEO Lysacupu. Po této oslavě už přišla na řadu hlavní náplň LC, tedy samotný závod, na který se postavilo cca 260 běžců.
S Jirkou startujeme někde ze začátku druhé třetiny závodního pole, proto se snažíme v prvním kopci posunout trochu více dopředu. To se nám celkem daří, na křižovatce před krátkým seběhem lesem, kde se to později zašpuntovalo, ztrácíme stáním jen pár vteřin. Po doběhnutí zpět ke skokanským můstkům přichází první schody. Pohybuji se kolem 50. místa, ovšem stále někoho předbíhám. Když se dostanu ke schodům podruhé, jsem již cca na 40. pozici. Poté, co se dostanu nahoru, nás trasa vede již dál přes Horečky. Já – se zažitými instinkty silničáře – stále běžím někomu v háku, když nás někdo předběhne, přidám se k tomu rychlejšímu. Takhle se dostávám až k prudké části stoupání na Velký Javorník. Tam už většinou přecházím do chůze, která je často rychlejší než běh. Asi 1 km před cílem mě předbíhá nejrychlejší žena (když nepočítám dvě holky, které sice startovaly pár minut za hlavním polem, ale schody běžely pouze jednou). Držím se za ní, když se ohlédnu za sebe, vidím, že se jedná o těsný souboj, protože asi o 10 metrů níž je druhá v pořadí. Takhle dobíhám až do cíle na 35. místě v čase 47:54, zatímco Jirkovi, který mi fandí, už pomalu začíná být zima, protože tam stojí už 2 a půl minuty, když doběhl na krásném 22. místě. Spolu pak fandíme Lojzovi (kvalitní 65. místo, 50:39) a Martinovi (70., 51:00). Marta doběhla 207. s časem 1:03:30.
Celkem naše výsledky přinesly do týmové soutěže 1171 bodů (sčítají se bodové zisky tří nejrychlejších) a průběžné 9. místo. Příští týden nás již čeká královna Beskyd se startem z Ostravice, hráze přehrady Šance (7,1 km, převýšení 821 metrů). Snad zase v kvalitnější a početnější sestavě.
V jednotlivcích zvítězil Marek Causidis (SALOMON) v čase 40:20.
Radost z první etapy nám bohužel později zastínila smutná zpráva o jednom z účastníků, více na stránkách Lysacupu.