Jarda, sobota 31. 12. 2022 – Blíží se konec roku, což neznamená nic jiného, než že nás čeká mnohými oblíbená Silvestrovská etapa! Etapa, ve které často i ti nejlepší na sebe berou masky, nám přichystala výživných 682 výškových metrů na 5 kilometrech. Tuto – na poměry Lysacupu – chudší porci nám ale okořenilo zdolání sjezdovky hned po startu.
Při cestě autem na Zlatník se dozvídám, kolik kdo přes Vánoce přibral, tento bod jsme uzavřeli konstatováním, že jsme se neomezovali a proto žádný výsledkový zázrak nemůžeme očekávat. Přesto se plní odhodlání stavíme na start, kde se zdravíme s Kristiánem a Martou (mimochodem pěkný kostým!).
Hudy odstartuje a 203 běžců se dává do pohybu. Hned po půl kilometru nabíháme na sjezdovku. Překvapuje mě tempo, jakým se běží i (relativně) vzadu, jako jeden z prvních přecházím do chůze, přesto po pár set metrech výživného stoupání už poznávám závodníky, se kterými obvykle závodím až do konce. Kristián si na mě mezitím dělá drobný náskok. Kousek nad sjezdovkou mě mile překvapuje brácha s rodinou, kteří se mj. přišli podívat na pěkné masky. Po 1,5 km zjišťuji, že přes průběžnou analýzu a korekci udržitelného tempa jsem to přece jen lehce přepálil. I tak se držím ve skupince bojující přibližně o 30. místo. Asi v polovině etapy předbíhám (respektive předcházím) Kristiána, říkám si, že dneska nejspíš zase nemá svůj den. Na rozdíl od jiných etap v další části dochází na mé pozici k častému střídání průběžného umístění. Spíše ztrácím, ovšem pár lidí také předběhnu. Dokonce se mi naskytne raritní podívaná, kdy jeden ze soupeřů dokáže jít rychleji než já (většina soupeřů mě případně spíše předbíhá). Kilometry ubíhají, nadmořská výška se zvyšuje, až se dostanu k závěrečné sjezdovce. Na ni sice předbíhám dva soupeře, ovšem slyším, jak se někdo další zezadu přibližuje. Slyším povzbuzení, podívám se a on je to Kristián. Nahoru se dostávám kousek za ním, ovšem jsem na limitu, zatímco on ještě zvládá zrychlit a předběhnout jednoho soupeře. Dostávám se na vrchol, přikládám čip ke čtečce a jsem rád, že to mám za sebou a můžu se vydýchat.
Za tým bodoval nejvíce – ostatně jako vždycky – Jirka (17.), dále bodoval Kristián za 34. místo, já jsem doběhl o dvě místa za ním. Lojza i přes kouzlo Vánoc (rozuměj kila navíc) dokončil na solidním 64. místě, Marta v maškarním kostýmu doběhla 178.
V týmové soutěži jsme se umístili na 6. místě, přesto stále držíme průběžnou 5. příčku. Vyhrál Lukáš Martinka v čase 32:44 před Viktorem Klosem ve zlaté paruce a Martinem Helcelem v bílé košili s kravatou.