Galy – Rok co má ve své číslici symbol dvou kol nemohl začít jinak než v sedle kola 🙂 S mou drahou jsme se 30. 12. 2017 rozhodli, že když není na horách moc sněhu, tak lyže schováme na později a vezmeme kola a jedem na jih za sluníčkem do Chorvatska.
Obílená oblast okolo Trogiru na Dalmácii nám byla od 1. 1. 2018 domovem. Počasí nás potěšilo a teploty mezi 11 a 16 stupňů bez deště nám nedaly spočinout a výletním tempem jsme ujeli přes 300 km a to i přes kopce a vítr. Téměř prázdné cesty mimo hlavní pobřežní magistrálu byly ideální pro zahájení odtučňování mých špeků, které jsem za rok flákání se v práci nabral. No nebylo to moc příjemné ze začátku, ale ke konci už jsem si připadal jako cyklista.
Adélka mě krotila a proto jsme si prdelky nesedřeli hned za startu, ale denně 3,5 hodiny bohatě stačilo, abychom měli pocit, že si můžeme dovolit všechny ty dobroty co jsme si dopřávali. Ranní návštěva moře byla důležitou součástí otužovacích a spalovacích rituálů, bez které jsme si to ani přes větší vlny nedokázali představit. Každopádně jsme zahájili sezónu, která bude něco jako restart, abychom na Velikonoce všechno vyladili a mohli si hrdě připnout číslo na bílo-modrý dres.
Všechny ty krásné cesty a kopce okolo Omiše, Cetiny, Sv. Jure, Primoštěnu a Trogiru nás čekají v závěru března opět a budu to moct nazvat opravdovým soustředěním.
Všem nám cyklistům přeju tisíce kilometrů s úsměvem a budu se těšit na jízdu v balíku se všema frenštátskýma borcema.