Dan – Winter Run – v sobotu 27. ledna 2018 jsem měl naplánovaný první letošní závod, a to na domácí trati kde trénuji, v Komenského sadech v Ostravě. Jelikož chci letos jít více do rychlosti, tak jsem se přihlásil na 4 km trať. Běželo se ještě na delší 8 km trati, přičemž se na start obou tratí postavilo přes 500 běžců. Cílem byla bedna. Start byl na na náměstí před magistrátem, kdy se po pár metrech po startu běželo úzkým tunelem, tak bylo potřeba být co nejvíce vepředu. Prodral jsem se celým koridorem až dopředu, snad to pak pochopili ti co se tak trošku pofidérně na mě dívali 🙂 Hned za tunelem se vytvořila skupinka několika běžců, kdy se tak po kilometru procedila čtveřice vč. mne, bez problémů se mi běželo do 2. km, ale pak byla trošku členitá trať a dva závodníci v jedné ze zatáček zrychlili a já nebyl schopen reagovat. Běželi jsme tedy ve dvou, nicméně mi začal utíkat Michal Vlček, a tak jsem se už pomalu loučil s bednou. Jenže tak 300 m před cílem jsem jej začal trochu dotahovat, zapnul jsem tedy turbo a povedlo se jej asi 100 m před cílem předehnat, na což již nedokázal reagovat. A tak jsem probíhal cíle s pocitem, že jsem třetí. Přišlo mi trošku divné proč se mnou začali dělat rozhovor, ale hlava moc nefungovala a asi ani pořádně během závodu. Po chvíli jsem totiž slyšel od moderátora, že jsem vyhrál. Tak fajn vyhrál jsem, potěšilo samozřejmě 🙂 Ale jsem tak trošku jelítko, vůbec mě nenapadlo, že ti dva kluci vepředu by mohli běžet dlouhou trať, měl jsem zafixované, že dříve běhali kratší tratě a při vypětí v závěru jsem se ani nesoustředil, jestli běží do cíle nebo pokračují dále. Hlavu ani nenapadlo, že v cíli nikde nejsou. Mohl jsem se i během závodu blbec podívat na jejich startovní čísla a hned by mi bylo jasné, že asi poběží dlouhou trať (byla totiž barevně odlišná). Ale nevadí, zkušenost, se furt učím… Za čas 14:22 jsem byl rád, v ten jsem tak nějak +/- doufal. A vlastně vítězství bylo o to cennější, že se mi trochu zvrhl večer před závodem, kdy jsem šel spát ve tři v noci a i hrdlo něco okusilo (taky se mohlo stát, že bych nevyhrál kdybych šel spát jako člověk :-)).
Tady se můžete podívat na můj smrtelný výraz z doběhu.
Článek vč. fotek ze závodu na webu pořadatele.
24 hodin na Lysé hoře
O víkendu 27.-28.01.2018 se pak běžel závod 24 hodin na Lysé hoře, kdy se za náš tým zúčastnil Roman Jurečka, který ve dvojici v kategorii mix dosáhl 13 okruhů (každý 11,4 km) a bylo z toho krásné 6. místo celkově i v kat.! Dále se závodu také zúčastnila Eva Jurečková, kdy ve dvojici žen ušly 7 okruhů a obsadily 10. místo v kate. (24. celk.). Je potřeba také vyzdvihnout výkon našeho kamaráda a bývalého člena Patrika Chýlka, který v jednotlivcích absolvoval 12 okruhů a skončil v kat. 4. a celkově 8.
Lysacup, 12. etapa – Malenovice Rajská bouda (přes Bezruče)
Večerní etapy jsem se zúčastnil pouze já, Dan Filip, startovní pole bylo tentokráte díky té 24 hodinové šílenosti omezenější, možná i tma k tomu pomohla, a tak bylo na startu cca 150 závodníků. Dokonce se závodu zúčastnil vedoucí závodník seriálu Víťa Otevřel, který vyhrál ve dvojicích 24 hod na Lysé hoře, kdy sám ušel 9 okruhů (celkem 17), po pár hodinách se postavil na start LC a skončil na krásném 38. místě. Nechápu. Já běžel tak nějak celkem skoro naplno a stačilo to na 49. místo. Trať se mi líbila a i profil mi docela seděl… Na hangu od Hotelu Bezruč to však byla ledovka a kdo neměl hroty, tak šel skoro po čtyřech, já tam hezky vrávoral mnohokrát.
Tož tak!