Kristián, sobota a neděle 17. a 18. června 2017 – Už loni jsem o tom uvažoval, ale vyšlo to až letos. 24hodinovka sólo. Osobní cíl: překonat 432 km, které jsem najezdil v rámci dvojice s Radimem Šimečkem (Midar Příbor) loni v Ústí nad Orlicí. Ale věřil jsem si na 500 a tajně doufal, že by mohlo vyjít i 600. Taktika: Ve dne jezdit co to půjde a v noci se pak uvidí. Ve Ždírci se ve dne (9-21) jezdí kopcovitý 34 km dlouhý okruh Vysočinou, v noci a ráno (21-9) jen cca 2 km zvlněný okruh městem.
Po zaváděcím okruhu městem ve volném tempu jsme docela ostře vyrazili do prvního velkého okruhu. Na čele nás brzy zbylo jen asi 10. Po druhém kole (70 km) jsme se zásluhou občerstvovačky úplně rozpadli a já jsem se (náhodou) spojil s předloňským vítězem Standou Růžičkou, který byl loni poražen jen ultramaratoncem Sváťou Božákem. Společně jsme drželi průměrnou rychlost kolem 31-32 km/h a brzy se tak dostali na čelo závodu.
Vzorně jsme spolupracovali, Standa tahal v kopcích a já zase po rovinách a ve sjezdech. Zkušený Standa zvládal jídlo na kole, já modrobílý zelenáč jsem však musel po 4 kolech (138 km) zastavit, abych vydoloval nějaké kalorie lžičkou z krabičky, a tak mi nezbylo, než si (po domluvě) ve sjezdu v závěru kola vytvořit malý náskok, potom se rychle najíst a po rovině v úvodu okruhu zase Standu dohnat. Poprvé jsem jej dojel docela rychle, ale podruhé po 8 kolech (274 km) jsem jej dojížděl asi 2/3 okruhu. Ve 20 hodin po 11 hodinách jízdy jsme společně dokončili 10. okruh (340 km, 31 km/h).
Standa si dal pětiminutovou pauzu a vyrazil vstříc vítězství na malý městský okruh, zatímco já jsem si dopřál celých 50 minut bez kola. Před devátou jsem konečně vyrazil na noční okruh. První hodinu to docela šlo, ale postupně mě stále více a více trápila bolest kolen. V 1 hodinu v noci, po 16 hodinách z 24 jsem to vzdal. Najeto 442 km. Průměr 30 km/h. Standa mi neřekne jinak než sprinter, všechno nebo nic, no nic 🙂 Vytrvalost a rozum snad přijde s věkem 🙂
Tak aspoň jsem se na 24hodinovce poprvé trochu vyspal a ráno už jsem v civilním fandil Radimovi a Standovi, kteří byli stále schopni jezdit. Standa to dotáhl na 706 km a s přehledem zvítězil, Radim zásluhou skvělého výkonu na nočním okruhu to vyšvihl s 570 km na celkové 4. místo.
Nepostradatelným členem týmu Midar byl opět náš opatrovník David Teichman, který se staral o naši fyzickou i psychickou pohodu a přitom zvládal fotit a pomáhat i ostatním závodníkům.
Ždírecký triangl nese podtitul „každý kilometr pomáhá“ – každý kilometr ujetý závodníky je zásluhou sponzorů proměněn na finanční hotovost, která je použita na nákup speciálního přístroje na zjišťování zánětlivých markerů – LPS, přesněji analyzátor CRP, pro dětskou pohotovost nemocnice Havlíčkův Brod. Tento přístroj značně urychlí tolik důležitou diagnostiku u malých pacientů.