Lojza – Je sobota 3. 2. 2024 a nás opět čeká další náročná dřina na kopci. Tuhle etapu si spousta běžců na začátku roku podtrhla červeným fixem. Etapa startující ze srdce Ostravice vedla po červené turistické D1 na vrchol Lysé hory (6,8 km/880 m). Zde končila klasická etapa pro většinu závodníků, kteří mohli s klidem zajít doplnit energii na cestu dolů do místních zařízení. Hrstka odvážných (88 běžců) se dobrovolně přihlásila na double utrpení. U sloupu pípla, na patě se otočila o 180 stupňů a hurá dolů na Zlatník na čipovou a občerstvovací stanici. Po občerstvení se dále pokračovalo po zelené na rozcestník Muroňka a dále po červené podruhé Lysou. Celkové parametry speciálky 19,2 km/1590 m. Teď popíšu průběh etapy ze svého pohledu.
Sobotní ráno a s tím spojené kolečko příprav před odjezdem. Velká snídaně, čip, který nejlépe nosit na ruce už od pátečního večera. Těsně před odjezdem vdechnout jedno silné espresso a může se vyrazit. Na etapu jedu s reprezentantem Martinem Pivoňkou, který popisuje své plány a doufá v dobré nohy. Parkování klasicky v pivovárku, kde čekáme na známé tváře z týmu. Po chvilce vedle parkuje Jirka, ale jako správný budoucí muž zákona vytahuje papíry a věnuje pár minut učení, než se jdeme rozběhat. Vyrážíme na start etapy a při rozběhání cítím, že to dnes asi nebudou ty skvělé nohy, které mě poslední tři etapy nesly ladně do kopce, ale zatím tomu dám ještě šanci. Na startu se potkáváme se zbytkem týmu. U všech šlo vidět nadšení a ve vzduchu bylo cítit jaro, takže rukavice a pokrývky hlavy šly hned dolů. Hudy pronáší pár slov a po chvilce to odpálí, celkem 204 běžců se dává do pohybu. Úvodní 3 km pasáž po asfaltu nabídla klasické dělení startovního pole, kde si každý hledal své výkonnostní příbuzné, se kterými tráví většinu roku na LC. Z mého pohledu jsem na prvních 3 km uvízl v šedé zóně svého výkonu. Lidi, se kterými jsem byl zvyklý běhat se mi vzdalovali a lidi, kterým většinou uteču se začali pomalu na mě dotahovat. Na konci asfaltového úseku dobíhám Martina Pivoňku, který očividně trpí a nemá svůj den. Prohodíme pár povzbudivých slov a po chvilce nabíháme na ledovou cestu. Někteří závodníci měli co dělat, aby si našli aspoň trošku bezpečnou cestičku a neskončili na zadku. Já zvolil boty s hroty, takže jsem mohl být po téhle stránce klidný. Stoupání od Lukšince až na vrchol Lysé hory jsem si protrpěl. Při výběhu z úzké uličky k Bezručově chatě míjím Jirku, který už měl dávno splněno a běžel zpět k autu. V tuhle chvílí jsem si jistý, že vložený závod nepoběžím, takže aspoň jdu do závěrečného sprintu a daří se mi předběhnout ještě dva závodníky. Přikládám čip a chvíli zápasím se svým svědomím, jestli pokračovat nebo ne. Po chvíli zastavuji, ukládám aktivitu na hodinkách a jdu pomalu k chatě Maraton. Vyhlížím Martina, abych mu sdělil, že na to kašlu a tajně doufám, že bude stejného názoru. Blíží se Martin, kterému oznamuji smutnou zprávu, že dále nepokračuji. Celkem jsem si byl jistý, že nemá chuť pokračovat ani on, ale přichází jeho odpověď: ,,Proč´´ a běžel dále ke sloupu. V tu chvíli si v duchu říkám nebuď sr*č a makej vole. Přibíhá Martin a svým odhodláním zdolat i druhou Lysou mě strhává a jdu do toho s ním. Navázal jsem tedy opět na svůj plán, a to v seběhu se občerstvit gelem a troškou Fanty v soft flašce. Martin z kopce nasazuje rychlejší tempo a z kopce se snažíme smazat ztráty, které jsme chytli v prvním kopci po chvíli dobíháme první závodníky a vše vypadá nadějně. Kousek nad sjezdovkou Zlatník začíná pravé ledové peklo. Turistická cesta v lese je celá pokrytá ledem a člověk bez hrotů nebo nesmeků si musí dávat velký pozor, kde bude směřovat jeho další krok. Tady nemusím ubírat a s hroty běžím středem ledové cesty téměř naplno. Zde nechápu, jak vítěz etapy Marek Causidis dal seběh za necelých 15 min v klasické běžecké obuvi! Klobouček. Ve zdraví se dostávám na občerstvovací stanici, kde k mému překvapení potkávám Kristiána a další, kteří nám utekli v prvním kopci. Rychle přiložit čip, vzít půlku banánu a pomalu běžet. Ze startu přichází cca 2 km mírné stoupání po asfaltové cestě. Po chvilce mě dobíhá Kristián a začíná udávat tempo. Po chvíli nás dohání Martin, který vypadal jako politý živou vodou a zrychluje a kousek nám odskakuje. Na rozcestí Muroňka Kristián začíná pomalu vypadávat z běžeckého vlaku a cesta se opět mění v led, který zpomalí Martina a tím se dostávám před něj. Dále už si běžím své udržovací tempo a pomalu se vzdaluji. Kousek před Zimným doháním v mlze dva závodníky, z nichž jeden mě krásně potáhne až na konec asfaltky nad Zimným a za to mu děkuji. Dále už pokračuji sám v mlze ve snaze zkusit dohnat Davida Lauterbacha, ale ten jel jako stroj a nedal mi šanci. Na jižní sjezdovce už proklínám všechny okolo a chci to mít co nejrychleji za sebou. Poslední metry k chatě Maraton už dobíhám s úsměvem. Přiložit čip a konečně si oddechnout. Po chvíli dobíhá Martin a rovnou vyrážíme směr k autu a musím uznat, že tenhle seběh byl náročnější než celá etapa. Hlaďák se po chvíli přihlásil v plné parádě a měl jsem co dělat, abych doběhl do trafiky v Ostravici pro zázrak zvaný Cola. Poté už jen procházka do pivovárku, kde tohle zábavné odpoledne plné bolesti končí.
Ostravice, železniční přejezd:
Vítěz Marek Causidis s časem 41:31.
Výsledek týmů: CK Frenštát muži 7. místo.
CK Frenštát Wonder Women 18. místo.
CK Frenštát muži: 13. Jiří Kvita, 26. Tomáš Klášterka, 47. Kristián Škoda, 52. Vít Hasal, 53. David Lauterbach, 54. Alois Melnar, 77. Martin Pivoňka, 122. Michal Ďurica, 129. Jan Knotek, 165. Ondřej Černoch.
CK Frenštát Wonder Women: 78. Zuzana Hyvnarová, 93. Anna Slívová, 106. Marta Juríčková, 126. Veronika Kusa, 143. Nikola Knotek, 206. Emma Lauterbachová, 206. Jana Lauterbachová.
Ostravice, žel.př., 3 in 1 přes Zlatník:
Vítěz Marek Causidis s časem 1:39:41
CK Frenštát muži: 27. David Lauterbach, 28. Alois Melnar, 30. Martin Pivoňka, 47. Kristián Škoda, 67. Jan Knotek, 70. Michal Ďurica.
CK Frenštát Wonder Women: 39. Zuzana Hyvnarová, 53. Marta Juríčková, 82. Nikola Knotek.